Na letošním Mezinárodním stavebním veletrhu IBF v Brně proběhla 26. dubna diskuse s názvem „Časovaná bomba z Bruselu“, nebo naděje pro evropské stavebnictví?, která se zamyslela nad zaváděním evropské směrnice k energetické náročnosti budov v rámci politiky „20-20-20“. Zástupci architektů, projektantů, akademické sféry i firem se shodli na přínosnosti energetické směrnice, ale i její nedostatečné podpoře ze strany politiků i širší veřejnosti. Její propagaci podle nich napomůžou i podobné projekty, jako je soutěž energeticky výjimečných staveb BEFFA.

Rozvoj sektoru nízkoenergetického stavitelství sníží ceny investic

Leitmotivem živé debaty byla zejména rentabilita výstavby budov s téměř nulovou spotřebou energie. Podle architekta Aleše Brotánka už existují v ČR první realizace developerských projektů pasivních bytových domů, což svědčí o jejich přitažlivosti pro investice a první z nich je vyprodán i v období hospodářského útlumu, dlouhou dobu před kolaudací. Upozornil také, že s rozvinutím stavebního trhu v oblasti výstavby pasivních budov a následně budov doplněných na nulovou spotřebu energie se výrazně snižují náklady všech komponentů tak, že například v Německu je možné optimalizovaným návrhem dosáhnout realizace bytového domu dokonce o 30 % levnějšího, než je srovnatelný standard Německa.

Chybí dlouhodobá národní energetická strategie

Zástupce firmy Saint-Gobain divize Isover Libor Urbášek připomněl zahraniční zkušenosti, vedle kterých působí přijetí nové evropské energetické filozofie u politické reprezentace i širší veřejnosti velmi vlažně. Svým příspěvkem načal i druhé velké téma debaty – absenci koncepčnosti a dlouhodobější strategie vlády v oblasti energetické efektivnosti a cen energie, která podle jeho slov vyvolává nejistotu u podnikatelů ve stavebnictví a v důsledku brzdí rozvoj celého odvětví.

Na potřebě ucelené a dlouhodobé strategie v oblasti energetické náročnosti budov i systému národní certifikace, která by se inspirovala v zahraničí a přitom odpovídala specifickým podmínkám v dané zemi, se pak shodli i další účastníci diskuse – předseda poroty soutěže BEFFA Jiří Hirš z Fakulty stavební VUT v Brně, Soňa Římánková z Fakulty umění a architektury z Technické univerzity v Liberci a rovněž energetický expert Irena Plocková a tajemník poroty soutěže BEFFA Petr Štěpánek, kteří stáli u zrodu úspěšného dotačního programu Zelená úsporám. Z tohoto pohledu může být implementace evropské směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD II) důležitým krokem.

Potřeba větší podpory energetických úspor

Jednou z nejvíce palčivých otázek je také podle účastníků diskuse nedostatečná podpora filozofie úspor energie jak ze strany politické reprezentace, tak ze strany širší veřejnosti. Jedním z důvodů je slabá propagace, ale i málo konkrétních informací, které se veřejnosti o tomto tématu dostává. První vlaštovkou, jak filozofii směrnice úspěšně prosazovat v odborné i širší veřejnosti, může být právě soutěž energeticky, architektonicky a konstrukčně výjimečných staveb Building Efficiency Awards.