Rozpočtová účinnost

Rozpočtová účinnost je relativním ukazatelem vlivu na rozpočet v důsledku státních funkcí, realizace programu, investičního projektu, který je definován jako poměr výsledku přijatého rozpočtem k nákladům a nákladů, které ho způsobily.

Rozpočtová účinnost je posuzována na žádost státní a / nebo regionální vlády. V souladu s těmito požadavky lze rozpočtovou účinnost stanovit pro rozpočty na různých úrovních nebo pro konsolidované rozpočty. Ukazatele efektivnosti rozpočtu jsou vypočítávány na základě definice toku rozpočtových prostředků.

Úkolem zvyšování efektivity rozpočtu se řeší v rámci rozpočtových postupů založených na výsledcích . [1]

Peněžní toky pro výpočet efektivity rozpočtu

Příjem prostředků pro výpočet rozpočtové účinnosti se týká:

  • příjmy z daní, daní, poplatků, odvodů a odpočtů do mimorozpočtových fondů stanovených stávajícími právními předpisy;
  • příjmy z licencí, soutěže a výběrová řízení na průzkum, výstavbu a provoz zařízení, které projekt poskytuje;
  • platby za splacení půjček vydaných z příslušného rozpočtu účastníkům projektu;
  • platby za splacení daňových dobropisů (s “daňovými prázdninami”);
  • vyplácení provizí RF Ministerstvu financí za doprovod zahraničních půjček (v příjmech federálního rozpočtu);
  • dividendy z akcií nebo jiných cenných papírů patřících do regionu nebo státu vydaných v souvislosti s prodejem IP.

Odtoky rozpočtových prostředků zahrnují:

  • poskytnutí rozpočtových (zejména státních) zdrojů o podmínkách zajištění vlastnictví příslušného řídícího orgánu (zejména federálního státního majetku) části akcií akciové společnosti zřízené k realizaci OP;
  • poskytování rozpočtových zdrojů ve formě investičního úvěru;
  • poskytnutí rozpočtových prostředků na základě bezplatné podpory (subvencování);
  • rozpočtové dotace spojené s prováděním určité cenové politiky a zajišťováním dodržování určitých sociálních priorit.

Odděleně se doporučuje zvážit:

  • daňové výhody, které se odráží ve snížení příjmů z daní a poplatků. V tomto případě také nevedou odtoky, ale příliv poklesne;
  • státní záruky úvěrů a investičních rizik.

Odtoky chybí. Dalším přílivem je poplatek za záruku.

Při posuzování účinnosti projektu, s přihlédnutím k nejistotě odlivu, jsou zahrnuty platby za záruky v případě pojistných událostí. [2]

Účtování nákladů a přínosů společnosti

Při posuzování rozpočtové efektivnosti projektu jsou vzaty v úvahu i změny v příjmech a výdajích rozpočtových prostředků z důvodu dopadu projektu na podniky třetích stran a obyvatelstvo, pokud jim projekt ovlivňuje, včetně:

  • přímé financování podniků zapojených do implementace IP;
  • změna daňových příjmů podniků, jejichž činnosti se v důsledku provádění OP zlepšují nebo zhoršují;
  • vyplácení dávek osobám, které zůstaly bez práce v souvislosti s projektem (včetně použití dováženého zařízení a materiálů namísto podobných domácích);
  • přidělování prostředků z rozpočtu na přesídlení a zaměstnávání občanů v případech stanovených v rámci projektu.

U projektů, které zajišťují vytváření nových pracovních míst v regionech s vysokou nezaměstnaností, příliv rozpočtových prostředků bere v úvahu úspory kapitálových investic z federálního rozpočtu nebo rozpočet subjektu federace na vyplácení příslušných dávek.

Ukazatele rozpočtového účinnost

Hlavním ukazatelem rozpočtové efektivity jsou čisté diskontované rozpočtové příjmy (BHDB). Pokud dojde k odlivu rozpočtu, je možné určit vnitřní míru návratnosti (HND) rozpočtu. V případě poskytnutí státních záruk pro analýzu a výběr nezávislých projektů s danou celkovou částkou záruk spolu s HDR může hrát důležitou roli index ziskovosti záruk (IDI), poměr NPV k částce záruk (pokud je to nutné, diskontováno).

Metody hodnocení efektivity rozpočtu

Rozpočtová účinnost může být posouzena v rámci postupů pro posouzení dopadu na regulaci nebo finančního a ekonomického odůvodnění . Jak v prvním tak ve druhém případě se na rozpočet uplatňuje metoda diskontovaných peněžních toků .

Viz také

  • Posouzení dopadu právních předpisů
  • Studie finanční a ekonomické proveditelnosti

Poznámky

  1. ↑ Materiály na Ústavu pro rozvoj průmyslové a hospodářské politiky
  2. ↑ Materiály společnosti Citadel-Expert

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *