Monetizace ekonomiky je charakteristickým znakem systému národního hospodářství , který odráží jeho nasycení likvidními aktivy . Úroveň zpeněžení je určena vývojem finančního systému a ekonomiky jako celku. Také zpeněžení ekonomiky určuje svobodu pohybu kapitálu [1] .
Faktor zpeněžení ekonomiky je ukazatel rovný poměru peněžní zásoby (jednotka M2 – hotovost, šeky, netermínované vklady a hotovostní vklady podniků a obyvatelstvo v bankách) k hrubému domácímu produktu (HDP) [2] . Tento ukazatel dává představu o tom, do jaké míry je ekonomika poskytována s penězi [3] . V řadě vědeckých publikací se odhaduje nejen index monetizace M2 / HDP, ale také M3 / HDP a M1 / HDP [4] [5]. Vyšší M3 / HDP ve srovnání s M1 / HDP, čím více se rozvinul systém bezhotovostních plateb a finanční potenciál ekonomiky. Malý rozdíl naznačuje, že v této zemi je významná část hotovostních transakcí prováděna v hotovosti a bankovní systém je špatně rozvinutý [4] . Umělé zvýšení koeficientu zpeněžení není možné. Jeho růst je poznamenán na pozadí posílení důvěry v národní hospodářskou politiku, hospodářský růst a zvýšení úrovně úspor ve vnitrostátním finančním systému [6] .
Velikost ukazatele ekonomické monetizace závisí na schopnosti státu půjčit peníze na domácím trhu a provádět sociální programy. Současně existuje určitý paradox spojený s rozdíly mezi nominální a reálnou nabídkou peněz. Nekontrolovaná měnová emise nevede ke zvýšení spekulace ekonomiky, ale k jejímu snížení. Rychlý nárůst nominální nabídky peněz v období inflace vede k nárůstu cen, a tedy k nominálnímu HDP, který překonává růst peněžní částky, což následně vede ke snížení koeficientu zpeněžení. Pokles růstu nominální nabídky peněz s rostoucím HDP zvyšuje důvěru v národní peníze, což zase vede ke zvýšení monetizace ekonomiky [7] .
Vysoká úroveň zpeněžení ekonomiky je charakteristická pro rozvinuté země s dobře fungujícím finančním sektorem. Nízká úroveň zpeněžení vytváří umělý nedostatek peněz a tedy i investice. To omezuje hospodářský růst. Současně saturace ekonomiky s penězi v nedokončeném finančním systému pouze povede ke zvýšení inflace a tím i k ještě většímu poklesu spekulace ekonomiky. Důvodem je skutečnost, že dodatečná peněžní zásoba vstupuje na trh spotřeby, zvyšuje agregátní poptávku a nijak neovlivňuje úroveň nabídky [4] .
Úroveň Tabulka monetizace ekonomiky (Marshall poměr) v% pro různé země v průběhu let
| YEAR = | 1995 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Japonsko | 206% | 242% | 225% | 208% | 210% | 208% | 207% | 204% | 201% | |||
| Čína | 83% | 124% | 128% | 136% | 143% | 142% | 143% | 148% | 148% | |||
| Kanada | 76% | 71% | 114% | 153% | 148% | 143% | 145% | 153% | 144% | |||
| USA | 61% | 69% | 72% | 74% | 74% | 73% | 73% | 75% | 79% | |||
| Indie | 42% | 52% | 55% | 59% | 60% | 61% | 62% | 64% | 68% | |||
| Jižní Afrika | 47% | 52% | 53% | 52% | 53% | 54% | 56% | 60% | 63% | |||
| Brazílie | 28% | 43% | 45% | 44% | 44% | 46% | 50% | 54% | 59% | |||
| Ruská federace | 15% | 13% | 14% | 15% | 17% | 20% | 22% | 25% | 31% |